Pracovní paměť: když dítě zapomene zadání dřív, než začne pracovat

„Otevři si sešit, napiš datum, opiš první větu a podtrhni v ní slovesa.“

Dítě otevře sešit. A pak se zeptá: „Co mám dělat?“

Možná to znáte. Pokyn slyšelo, dávalo pozor, dokonce mu rozumělo. Přesto se část informace během několika okamžiků ztratila.

Nemusí jít o nepozornost ani o to, že dítě neposlouchá. Jedním z důvodů může být pracovní paměť.

Co je pracovní paměť?

Pracovní paměť nám umožňuje krátkodobě si podržet informaci a současně s ní pracovat. Zjednodušeně řečeno: krátkodobá paměť informaci na chvíli uchová, zatímco pracovní paměť nám umožňuje ji nejen udržet, ale také s ní dále pracovat.

Dítě ji využívá při mnoha školních činnostech. Při počítání si musí pamatovat čísla i postup, při čtení udržet předchozí část věty, aby porozumělo jejímu významu, a při diktátu si zapamatovat slyšenou větu a zároveň přemýšlet nad pravopisem.

Podobně je tomu u slovních úloh. Dítě musí zachytit informace, rozlišit podstatné od nepodstatného, propojit je a zvolit správný postup.

Jak se mohou obtíže projevit?

Dítě může například:

• zapomínat vícekrokové pokyny,

• opakovaně se ptát, co má dělat,

• ztrácet se uprostřed výpočtu,

• při opisování často kontrolovat předlohu,

• zapomenout část delší věty, než ji dopíše,

• obtížněji pracovat s delším zadáním,

• znát postup, ale některý krok během práce vynechat.

Navenek může působit nesoustředěně nebo jako by úkolu nerozumělo. Přitom může být problém právě v množství informací, které si potřebuje v danou chvíli udržet.

Jak lze paměť procvičovat?

Krátkodobou a pracovní paměť lze procvičovat různými aktivitami.

Můžeme například říkat řady číslic, písmen, slov nebo barev, které dítě zopakuje ve stejném pořadí. Začneme třeba třemi nebo čtyřmi položkami a podle možností dítěte postupně přidáváme další. Nejde o dosažení určitého počtu – náročnost vždy přizpůsobujeme konkrétnímu dítěti.

Náročnější variantou je s informací dále pracovat. Dítě může například zopakovat čísla pozpátku nebo je seřadit od nejmenšího k největšímu.

Lze využít také:

• pexeso,

• tvorbu věty z několika zadaných slov – například pes, červená, zahrada, míč,

• počítání zpaměti – například 8 + 7 nebo postupně 12 + 5 − 3,

• číselné řady – například začít číslem 5 a postupně přičítat 3,

• násobilkové spoje,

• vícekrokové instrukce – například: „Vezmi modrou pastelku, zakroužkuj třetí obrázek a potom podtrhni poslední slovo.“

Zapojit lze také pohyb: „Udělej dva kroky dopředu, jednou tleskni, otoč se a dotkni se židle.“ Dítě si musí posloupnost zapamatovat a následně ji správně provést.

U pracovní paměti tedy nejde pouze o to informaci si zapamatovat, ale také ji udržet, zpracovat a použít.

Je však důležité vědět, že zlepšení v konkrétních paměťových cvičeních automaticky neznamená zlepšení ve čtení nebo matematice. Proto má smysl s pamětí pracovat také přímo při činnostech, ve kterých ji dítě potřebuje.

Co může dítěti pomoci při učení?

Dlouhý pokyn můžeme rozdělit na kratší kroky. Důležité informace mohou být napsané nebo jinak vizuálně dostupné. U složitějšího úkolu může mít dítě jednotlivé kroky před sebou, aby si je nemuselo všechny držet v hlavě.

Pomoci může také nechat dítě pokyn zopakovat vlastními slovy. Snáze tak zjistíme, zda informaci skutečně zachytilo a ví, co má udělat.

Nejde o to dítěti práci zjednodušit tak, aby nemuselo přemýšlet. Cílem je nezatěžovat pracovní paměť tam, kde to není nutné.

Pracovní paměť používáme při učení téměř neustále. Když víme, jakou roli při práci dítěte hraje, můžeme lépe volit nejen způsob procvičování, ale i způsob, jakým mu zadáváme úkoly a předáváme informace.

HaPichild® | Růst začíná porozuměním

Mgr. Markéta Pítr, speciální pedagožka | HaPichild®