Přijímačky na střední školu: Jak zvládnout přípravu i stres

Přijímací zkoušky na střední školu jsou pro mnoho dětí první větší zkouškou, u které mají pocit, že na výsledku opravdu záleží. S přípravou se tak často pojí nejen učení, ale také nervozita, obavy z neúspěchu a tlak na výkon.

Jak dítěti pomoci, aby se dobře připravilo, ale zároveň nebylo zbytečně ve stresu?

Nejdříve zjistit, kde jsou mezery

Každé dítě má jiné silné a slabší stránky. Proto je dobré nejprve zjistit, co skutečně zvládá a kde potřebuje učivo upevnit.

Například v českém jazyce nemusí být problém pouze v pravopisu. Dítě může mít potíže s porozuměním delšímu textu, s vyhledáním důležité informace nebo s pochopením toho, co se po něm v zadání vlastně požaduje.

V matematice zase může znát jednotlivé postupy, ale selhávat například u slovních úloh, protože nedokáže správně převést text zadání do matematického postupu.

Proto nemusí být nejlepším začátkem řešit jeden test za druhým. Důležité je nejprve odhalit, co konkrétně dítěti dělá potíže.

Přijímačky nejsou jen o znalostech

Důležitou součástí přípravy je také způsob, jakým dítě při testu pracuje.

U českého jazyka může pomoci naučit se nejprve pečlivě přečíst zadání, podtrhnout si důležité informace nebo se k textu při řešení vracet.

V matematice je zase důležité umět si rozdělit slovní úlohu na jednotlivé kroky a nenechat se odradit, pokud řešení není na první pohled jasné.

Dítě si tak postupně osvojuje nejen potřebné učivo, ale také způsob práce (strategie), který mu může samotnou zkoušku výrazně usnadnit.

Stres je přirozený, přílišný tlak ale nepomáhá

Určitá nervozita před přijímačkami je úplně normální. Pokud se ale stres začne promítat do každodenního učení, může přípravu spíš komplikovat.

Dítě může začít mít pocit:

„Já to nezvládnu.“ „Čeština mi nikdy nepůjde.“ „Všichni jsou lepší než já.“

V takové chvíli většinou nepomůže další tlak a připomínání, že je potřeba se více snažit.

Mnohem účinnější je rozdělit přípravu na menší kroky a průběžně oceňovat to, co už se podařilo zvládnout. Jistota totiž nevznikne z toho, že dítě udělá desítky testů. Vzniká postupně, když zažívá, že si s úkoly dokáže poradit a že se v tom, co mu dříve nešlo, zlepšuje.

Důležitou roli mají i rodiče

Rodiče chtějí dítě samozřejmě co nejvíce podpořit. Někdy se však příprava začne měnit v neustálou kontrolu:

„Už ses učil?“ „Kolik jsi dnes udělal úloh?“ „Musíš přidat.“

Příprava pak může být vnímána spíše jako neustálé hodnocení výkonu než jako postupné zlepšování.

Rodič přitom nemusí být druhým učitelem. Může především pomoci vytvořit pravidelný režim, dopřát dítěti dostatek odpočinku a dát mu najevo, že jeden test ani počet bodů neurčuje jeho hodnotu.

Příprava nemusí znamenat několik hodin denně

Pravidelná a smysluplná příprava bývá účinnější než nárazové několikahodinové učení.

Důležité je také střídat činnosti, vracet se k dříve problematickým oblastem a sledovat, zda se dítě skutečně posouvá.

A když se objeví chyba? Nemusí to znamenat neúspěch.

Chyba může být užitečnou informací o tom, co je potřeba ještě procvičit nebo jinak vysvětlit.

Přijímací zkoušky jsou důležitou zkouškou, ale neměly by se stát zdrojem dlouhodobého strachu.

Cílem přípravy proto není jen zvládnout co největší počet úloh. Stejně důležité je, aby dítě postupně získávalo jistotu, samostatnost a důvěru ve své vlastní schopnosti.

Protože i náročná zkouška se dá zvládnout – krok za krokem.

HaPichild® | Růst začíná porozuměním

Mgr. Jana Hazuková,

lektorka, koučka