Vývojová dysfázie není jen o tom, jak dítě mluví

Dítěti něco vysvětlíme.

Dívá se na nás.

Vnímá. Přikývne.

A pak udělá něco úplně jiného.

Snadno si můžeme říct: „Nedávalo pozor.“ Jenže pozornost mohla být v pořádku. Obtíž mohla nastat ve chvíli, kdy dítě potřebovalo porozumět jazyku, zpracovat sdělení a podle něj jednat.

Nejde jen o vlastní řeč

Když se řekne vývojová dysfázie, často si představíme především dítě, které má obtíže s mluvením nebo vyjadřováním.

Vývojová dysfázie ale může zasahovat různé oblasti jazyka. Obtíže se mohou týkat nejen toho, jak dítě samo mluví, ale také toho, jak rozumí řeči, pracuje se slovně podanými informacemi, používá gramatické struktury nebo vypráví a zachycuje souvislosti.

Některé projevy jsou nápadné. Jiné mohou dlouho zůstávat skryté.

Když malá změna změní význam

Někdy stačí dvě zdánlivě jednoduché věty:

„Kočka honí psa.“

„Kočku honí pes.“

Stačí malá změna. A význam je jiný.

Dítě totiž nepotřebuje rozumět pouze jednotlivým slovům. Potřebuje také zachytit vztahy mezi nimi a gramatickou stavbu věty.

Právě to může být pro některé děti s vývojovou dysfázií náročné. Stejně jako porozumění složitější větě, delšímu pokynu nebo slovně podané informaci.

A co jazykový cit?

Obtíže se mohou projevit také v oblasti jazykového citu. Dítě například hůře pozná, že věta „nějak nesedí“, méně jistě používá gramatické tvary nebo obtížněji zachycuje pravidelnosti jazyka. Ve školním věku se pak jazykové obtíže mohou promítat i do oblastí, které na první pohled s řečí přímo nespojujeme. Jazyk dítě potřebuje při porozumění zadání, práci s textem, vyprávění, vysvětlování i při osvojování nových poznatků.

Jeden projev ještě neznamená vývojovou dysfázii

Pokud dítě občas neporozumí pokynu, zamění gramatický tvar nebo odpoví jinak, než očekáváme, neznamená to samo o sobě, že má vývojovou dysfázii. Podobné obtíže mohou mít různé příčiny a mohou se objevovat i u dětí bez vývojové dysfázie. Důležité je sledovat širší obraz: jak dítě rozumí řeči v různých situacích, jak se vyjadřuje, jak pracuje s jazykem a zda se obtíže opakují a ovlivňují jeho každodenní fungování nebo učení.

Proto když dítě reaguje jinak, než očekáváme, nemusí být první otázkou: „Dávalo pozor?“

Někdy je užitečnější zjistit:

„Jak tomu, co jsme řekli, vlastně porozumělo?“

 

HaPichild® | Růst začíná porozuměním

Mgr. Markéta Pítr, speciální pedagožka | HaPichild®